Zánětlivá onemocnění prostaty

Chronická prostatitida – zánětlivé onemocnění prostaty různé etiologie (včetně neinfekčního), projevující se bolestí nebo diskomfortem v pánevní oblasti a poruchami močení po dobu 3 měsíců nebo déle.

onemocnění prostaty u mužů

I. Úvodní část

Název protokolu: Zánětlivá onemocnění prostaty

Kód protokolu:

Kód(y) ICD-10:

N41. 0 Akutní prostatitida

N41. 1 Chronická prostatitida

N41. 2 Absces prostaty

N41. 3 Prostatocystitida

N41. 8 Jiná zánětlivá onemocnění prostaty

N41. 9 Zánětlivé onemocnění prostaty, blíže neurčené

N42. 0 Kameny v prostatě

Prostatický kámen

N42. 1 Kongesce a krvácení v prostatě

N42. 2 Atrofie prostaty

N42. 8 Jiná specifikovaná onemocnění prostaty

N42. 9 Onemocnění prostaty, blíže neurčené

Zkratky použité v protokolu:

ALT – alaninaminotransferáza

AST – aspartátaminotransferáza

HIV – virus lidské imunodeficience

ELISA – enzymatická imunoanalýza

CT – počítačová tomografie

MRI – magnetická rezonance

MSCT – víceřezová počítačová tomografie

DRE – digitální rektální vyšetření

PSA – prostatický specifický antigen

DRE – digitální rektální vyšetření

PC - rakovina prostaty

CPPS – syndrom chronické pánevní bolesti

TUR – transuretrální resekce prostaty

Ultrazvuk – ultrazvukové vyšetření

ED – erektilní dysfunkce

EKG – elektrokardiografie

IPSS – International Prostate Symptom Score (mezinárodní index symptomů onemocnění prostaty)

NYHA – New York Heart Association

Datum vytvoření protokolu: 2014

Kategorie pacientů: muži v reprodukčním věku.

Uživatelé protokolu: andrologové, urologové, chirurgové, terapeuti, praktičtí lékaři.

Úrovně důkazů

Úroveň

Druh důkazu
1a Důkazy pocházejí z metaanalýzy randomizovaných studií
1b Důkazy z alespoň jedné randomizované studie
2a Důkazy získané z alespoň jedné dobře navržené, kontrolované, nerandomizované studie
2b Důkazy získané z alespoň jedné dobře navržené, kontrolované kvaziexperimentální studie
3 Důkazy získané z dobře navrženého neexperimentálního výzkumu (srovnávací výzkum, korelační výzkum, analýza vědeckých zpráv)
4 Důkazy se opírají o znalecký posudek nebo zkušenost

Stupně doporučení

A Výsledky jsou založeny na homogenních, vysoce kvalitních, problémově specifických klinických studiích s alespoň jednou randomizovanou studií
V Výsledky získané z dobře navržených, nerandomizovaných klinických studií
S Nebyly provedeny žádné klinické studie odpovídající kvality

Klasifikace

Klinická klasifikace

Klasifikace prostatitidy (Národní zdravotní ústav (NYHA), USA, 1995)

Kategorie I  - akutní bakteriální prostatitida;

Kategorie II – chronická bakteriální prostatitida, zjištěná v 5–10 % případů; Kategorie III – chronická abakteriální prostatitida/syndrom chronické pánevní bolesti, diagnostikována v 90 % případů;

Podkategorie III A – syndrom chronické zánětlivé pánevní bolesti se zvýšením leukocytů v sekreci prostaty (více než 60 % z celkového počtu případů);  Podkategorie III B – CPPS – syndrom chronické nezánětlivé pánevní bolesti (bez zvýšení leukocytů v sekreci prostaty (asi 30 %));

Kategorie IV – asymptomatický zánět prostaty zjištěný při vyšetření na jiná onemocnění na základě výsledků analýzy sekretu prostaty nebo její biopsie (histologická prostatitida není známa);

Diagnostika

II. Metody, přístupy a postupy pro diagnostiku a léčbu

Seznam základních a doplňkových diagnostických opatření

Základní (povinná) diagnostická vyšetření prováděná ambulantně:

  • sběr stížností, anamnéza;
  • digitální rektální vyšetření;
  • vyplnění dotazníku IPSS;
  • ultrazvukové vyšetření prostaty;
  • sekrece prostaty;

Doplňková diagnostická vyšetření prováděná ambulantně: sekrece prostaty;

Minimální seznam vyšetření, která je nutné provést při předávání plánované hospitalizace:

  • obecný krevní test;
  • obecná analýza moči;
  • biochemický krevní test (stanovení krevní glukózy, bilirubinu a frakcí, AST, ALT, thymolový test, kreatinin, močovina, alkalická fosfatáza, krevní amyláza);
  • mikroreakce;
  • koagulogram;
  • HIV;
  • ELISA pro virovou hepatitidu;
  • fluorografie;
  • EKG;
  • krevní skupina.

Základní (povinná) diagnostická vyšetření prováděná na úrovni nemocnice:

  • PSA (celkové, zdarma);
  • bakteriologická kultura sekrece prostaty získaná po masáži;
  • transrektální ultrazvukové vyšetření prostaty;
  • bakteriologická kultura sekrece prostaty získaná po masáži.

Další diagnostická vyšetření prováděná na úrovni nemocnice:

  • uroflowmetrie;
  • cystotonometrie;
  • MSCT nebo MRI;
  • uretrocystoskopie.

(úroveň důkazu – I, síla doporučení – A)

Diagnostická opatření provedená v nouzové fázi: neprovedena.

Diagnostická kritéria

Stížnosti a anamnéza:

stížnosti:

  • bolest nebo nepohodlí v pánevní oblasti trvající 3 měsíce nebo déle;
  • Častou lokalizací bolesti je perineum;
  • pocit nepohodlí může být v suprapubické oblasti;
  • pocit nepohodlí v tříslech a pánvi;
  • pocit nepohodlí v šourku;
  • pocit nepohodlí v konečníku;
  • pocit nepohodlí v lumbosakrální oblasti;
  • bolest během a po ejakulaci.

Anamnéza:

  • sexuální dysfunkce;
  • potlačení libida;
  • zhoršení kvality spontánní a/nebo adekvátní erekce;
  • předčasná ejakulace;
  • v pozdějších stádiích onemocnění je ejakulace pomalá;
  • „vymazání" emocionálního zabarvení orgasmu.

Vliv chronické prostatitidy na kvalitu života je podle jednotné škály hodnocení kvality života srovnatelný s dopadem infarktu myokardu, anginy pectoris a Crohnovy choroby (úroveň důkazu - II, síla doporučení - B).

Fyzikální vyšetření:

  • otok a citlivost prostaty;
  • zvětšení a vyhlazení střední rýhy prostaty.

Laboratorní výzkum

Pro zvýšení spolehlivosti výsledků laboratorních testů by měly být prováděny před jmenováním nebo 2 týdny po ukončení užívání antibakteriálních látek.

Mikroskopické vyšetření sekrece prostaty:

  • stanovení počtu leukocytů;
  • stanovení množství lecitinových zrn;
  • stanovení počtu amyloidních tělísek;
  • stanovení počtu těl Trousseau-Lallemand;
  • stanovení počtu makrofágů.

Bakteriologické vyšetření sekretů prostaty: určení povahy onemocnění (bakteriální nebo abakteriální prostatitida).

Kritéria pro bakteriální prostatitidu:

  • třetí část moči nebo sekretu prostaty obsahuje bakterie stejného kmene v titru 103 CFU/ml nebo více, za předpokladu, že druhá část moči je sterilní;
  • desetinásobné nebo více zvýšení titru bakterií ve třetí části moči nebo v sekreci prostaty ve srovnání s druhou částí;
  • třetí část moči nebo sekretu prostaty obsahuje více než 103 CFU/ml pravých uropatogenních bakterií, které se liší od ostatních bakterií ve druhé části moči.

Je prokázán převažující význam ve výskytu chronické bakteriální prostatitidy gramnegativních mikroorganismů z čeledi Enterobacteriaceae (E. coli, Klebsiella spp. , Proteus spp. , Enterobacter spp. aj. ) a Pseudomonas spp. , jakož i Enerococcus faecalis.

Odběr krve ke stanovení koncentrace PSA v séru by měl být proveden nejdříve 10 dní po DRE. Prostatitida může způsobit zvýšení koncentrace PSA. Navzdory tomu je při koncentraci PSA nad 4 ng/ml indikováno použití dalších diagnostických metod, včetně biopsie prostaty, k vyloučení karcinomu prostaty.

Instrumentální studia:

Transrektální ultrazvuk prostaty: pro diferenciální diagnostiku, k určení formy a stadia onemocnění s následným sledováním v průběhu léčby.

Ultrazvuk: posouzení velikosti a objemu prostaty, echostruktury (cysty, konkrementy, fibrózně-sklerotické změny v orgánu, abscesy prostaty). Hypoechogenní oblasti v periferní zóně prostaty jsou podezřelé z rakoviny prostaty.

Rentgenové studie: s diagnostikovanou obstrukcí vývodu močového měchýře k objasnění její příčiny a stanovení další taktiky léčby.

Endoskopické metody (uretroskopie, cystoskopie): prováděny podle přísných indikací za účelem diferenciální diagnostiky s pokrytím širokospektrými antibiotiky.

Urodynamické studie (uroflowmetrie): stanovení profilu uretrálního tlaku, studie tlak/průtok,

Cystometrie a myografie svalů pánevního dna: při podezření na obstrukci vývodu močového měchýře, která často doprovází chronickou prostatitidu, dále neurogenní poruchy močení a funkce svalů pánevního dna.

MSCT a MRI pánevních orgánů: pro diferenciální diagnostiku rakoviny prostaty.

Indikace pro konzultace s odborníky: konzultace s onkologem - pokud je PSA více než 4 ng/ml, k vyloučení maligní tvorby prostaty.

Diferenciální diagnostika

Diferenciální diagnostika chronické prostatitidy
Pro účely diferenciální diagnostiky by měl být posouzen stav rekta a okolních tkání (úroveň důkazu – I, síla doporučení – A).

Nozologie

Charakteristické syndromy/symptomy Diferenciační test
Chronická prostatitida

Průměrný věk pacientů je 43 let.

Bolest nebo nepohodlí v pánevní oblasti trvající 3 měsíce nebo déle. Nejčastější lokalizací bolesti je perineum, ale pocit nepohodlí může být v suprapubické, inguinální oblasti pánve, stejně jako v šourku, konečníku a lumbosakrální oblasti. Bolest během a po ejakulaci.

Močová dysfunkce se často projevuje jako dráždivé příznaky, méně často jako příznaky obstrukce vývodu močového měchýře.

BĚHEM - můžete zjistit otok a citlivost prostaty, někdy její zvětšení a hladkost střední rýhy. Pro účely diferenciální diagnostiky by měl být posouzen stav rekta a okolních tkání.

Sekrece prostaty – určete počet leukocytů, lecitinových zrn, amyloidních tělísek, Trousseau-Lallemandových tělísek a makrofágů.

Provádí se bakteriologická studie sekretů prostaty nebo moči získané po masáži. Na základě výsledků těchto studií se určuje povaha onemocnění (bakteriální nebo abakteriální prostatitida).

Kritéria pro bakteriální prostatitidu

  • Třetí část moči nebo sekretu prostaty obsahuje bakterie stejného kmene v titru 103 CFU/ml nebo více, za předpokladu, že druhá část moči je sterilní.
  • Desetinásobné nebo vícenásobné zvýšení titru bakterií ve třetí části moči nebo v sekreci prostaty ve srovnání s druhou částí.
  • Třetí část moči nebo sekretu prostaty obsahuje více než 103 CFU/ml pravých uropatogenních bakterií, které se liší od ostatních bakterií ve druhé části moči.

Ultrazvuk prostaty u chronické prostatitidy má vysokou senzitivitu, ale nízkou specificitu. Studie umožňuje nejen provést diferenciální diagnostiku, ale také určit formu a stadium onemocnění s následným sledováním v průběhu léčby. Ultrazvuk umožňuje posoudit velikost a objem prostaty, echostrukturu

Benigní hyperplazie prostaty (adenom prostaty) Častěji je pozorován u lidí starších 50 let. Postupné zvýšení močení a pomalé zvýšení retence moči. Typická je zvýšená frekvence močení v noci (u chronické prostatitidy zvýšená frekvence močení během dne nebo časně ráno).

PRI - prostata je nebolestivá, zvětšená, hustě elastická, středová rýha je vyhlazená, povrch hladký.

Sekrece prostaty - množství sekrece se zvyšuje, ale počet leukocytů a lecitinových zrn zůstává v mezích fyziologické normy. Sekreční reakce je neutrální nebo mírně alkalická.

Ultrazvuk - je pozorována deformace hrdla močového měchýře. Adenom vyčnívá do dutiny močového měchýře ve formě jasně červených, hrudkovitých útvarů. V kraniální části prostaty dochází k výrazné proliferaci žlázových buněk. Struktura adenomů je homogenní s oblastmi ztmavnutí pravidelného tvaru. Dochází k nárůstu žlázy v předozadním směru. U fibroadenomu jsou detekovány jasné ozvěny z pojivové tkáně.

Rakovina prostaty Postiženi jsou lidé starší 45 let. Při diagnostice chronické prostatitidy a karcinomu prostaty je identická lokalizace bolesti. Bolest u rakoviny prostaty v bederní oblasti, křížové kosti, hrázi a podbřišku může být způsobena jak procesem v samotné žláze, tak metastázami v kostech. Často dochází k rychlému rozvoji úplné retence moči. Může se objevit silná bolest kostí a ztráta hmotnosti.

IF - zjišťují se jednotlivé chrupavčité denzitní uzly nebo hrudkovitá denzní infiltrace celé prostaty, která je omezená nebo se šíří do okolních tkání. Prostata je nehybná, nebolestivá.

PSA - více než 4, 0 ng/ml

Biopsie prostaty - je stanovena sbírka maligních buněk ve formě odlitků vývodů. Atypické buňky se vyznačují hyperchromatismem, polymorfismem, variabilitou velikosti a tvaru jader a mitotickými obrazci.

Cystoskopie – stanovují se světle růžové hrudkovité hmoty obklopující hrdlo močového měchýře v prstenci (výsledek infiltrace stěny močového měchýře). Často otoky, hyperémie sliznice, maligní proliferace epiteliálních buněk.

Ultrazvuk - asymetrie a zvětšení prostaty, její výrazná deformace.

Zacházení

Cíle léčby:

  • odstranění zánětu v prostatě;
  • úleva od příznaků exacerbace (bolest, nepohodlí, močení a poruchy sexuálních funkcí);
  • prevence a léčba komplikací.

Taktika léčby

Nedrogová léčba:

Dieta č. 15.

Režim: obecný.

Léčba drogami

Při léčbě chronické prostatitidy je nutné současně používat několik léků a metod, které působí na různé části patogeneze a umožňují eliminaci infekčního agens, normalizaci krevního oběhu v prostatě, dostatečnou drenáž prostatického acini, zejména v periferních zón, normalizace hladiny esenciálních hormonů a imunitních reakcí. Doporučují se antibakteriální léky, anticholinergika, imunomodulátory, NSAID, angioprotektory, vazodilatátory, masáž prostaty, možná je i terapie alfa-blokátory.

Jiná léčba

Další typy léčby poskytované ambulantně:

  • transrektální mikrovlnná hypertermie;
  • fyzioterapie (laserová terapie, bahenní terapie, fono-elektroforéza).

Další typy služeb poskytovaných na stacionární úrovni:

  • transrektální mikrovlnná hypertermie;
  • fyzioterapie (laserová terapie, bahenní terapie, fono-elektroforéza).

Jiné typy ošetření poskytované v pohotovostním stavu: nejsou poskytovány.

Chirurgická intervence

Chirurgické výkony poskytované ambulantně: neprováděny.

Chirurgická intervence poskytovaná na lůžkovém zařízení

Typy:

Transuretrální řez v 5, 7 a 12 hodin.

Indikace:

provádí se v nemocničním prostředí, pokud má pacient fibrózu prostaty s klinickým obrazem obstrukce vývodu močového měchýře.

Typy:

Transuretrální resekce

Indikace:

použití při kalkulózní prostatitidě (zejména při lokalizaci konkrementů, které nelze konzervativně léčit v centrální, přechodné a periuretrální zóně).

Typy:

Resekce spermatického tuberkulu.

Indikace:

se sklerózou semenného tuberkulu, doprovázenou uzávěrem ejakulačních a vylučovacích cest prostaty.

Preventivní opatření:

  • vzdát se špatných návyků;
  • odstranění vlivu škodlivých vlivů (nachlazení, fyzická nečinnost, dlouhodobá sexuální abstinence atd. );
  • strava;
  • lázeňská léčba;
  • normalizace sexuálního života.

Další správa:

  • pozorování urologem 4x ročně;
  • Ultrazvuk prostaty a reziduální moči v močovém měchýři, DRE, IPSS, sekrece prostaty 4x ročně

Ukazatele účinnosti léčby a bezpečnosti diagnostických a léčebných metod popsané v protokolu:

  • absence nebo snížení charakteristických potíží (bolest nebo nepohodlí v pánvi, perineu, suprapubické oblasti, tříselné oblasti pánve, šourku, konečníku);
  • snížení nebo absence otoku a citlivosti prostaty podle výsledků DRE;
  • snížení zánětlivých indikátorů sekrece prostaty;
  • zmenšení otoku a velikosti prostaty podle ultrazvuku.